Volby migračního poradního sboru v Mnichově odloženy na listopad 2026!

Volby migračního poradního sboru v Mnichově odloženy na listopad 2026!

V Mnichově vyvolává odložení voleb Poradního sboru pro migraci velké vzrušení. Místo plánovaných komunálních voleb 8. března 2026 budou nyní volby migračního poradního sboru odloženy na 22. listopadu 2026. Toto rozhodnutí městské rady je nejen logistickou výzvou, ale také politickým zlomem. Samotný Poradní výbor pro migraci, který v roce 2023 dosáhl jen skromných 3,1 % volební účasti, je rozhodnutím pobouřen. Klára Schinnerl a další členové kritizují, že by to mohlo snížit důležitost hlasu migrantů, zatímco Andrej Jagoubov varuje, že by poradní sbor mohl ztratit svou demokratickou legitimitu. Vždyť téměř polovina obyvatel Mnichova má migrační původ.

Rozhodnutí o oddělení má finanční důvody. Vedení města a rada města odhadují náklady na konání voleb ve stejnou dobu na zhruba 911 000 eur, přičemž odklad by mohl ušetřit zhruba 570 000 eur. Micky Wenngatz, městský radní za SPD, tvrdí, že samostatné volby jsou nutné z právních důvodů a že dodatečné náklady by byly značné. Otázkou však zůstává, jak se bude vyvíjet rostoucí nerovnost migrantů v politické participaci.

Politická participace a její význam

Politická participace je nezbytnou součástí integrace migrantů v Německu. Přibližně 10 % z 82,2 milionů lidí v Německu nemá německé občanství a existuje trend k vyloučení. I když migranti ze zemí EU mají možnost zúčastnit se místních voleb, státní příslušníci třetích zemí nemají přístup k politickému systému. Jsou z velké části vyloučeni z místních, státních a federálních voleb. Tato nerovnost je vnímána jako „demokratický deficit“ a vede k intenzivním debatám o politické participaci.

Proč je to pro Mnichov tak důležité? V bavorské metropoli žije kolem 200 000 lidí, kterých se týká odklad voleb Poradního sboru pro migraci. Role poradních výborů pro integraci se v tomto kontextu stává důležitější. Na rozdíl od cizineckých poradních sborů, které mají často pouze poradní funkci, mají tyto výbory vlastní rozhodovací pravomoci a jsou více zapojeny do politických procesů. Ale i zde jsou výzvy jako jazykové bariéry nebo nedostatek politických zkušeností často na denním pořádku.

výhled

Diskuse o politických právech migrantů pokročila i v dalších evropských zemích. Mezi průkopníky patří Švédsko a Dánsko, kde mohou státní příslušníci třetích zemí volit na místní úrovni. Německo je jednou z mála zemí, která k tomuto kroku zatím nepřistoupila. Vzhledem k aktuálnímu vývoji v této zemi se nabízí otázka, zda a kdy dojde k přehodnocení i zde.

Problém tedy pokračuje a Marie nepoužívá žádné zkratky. Mnichov jako město s vysokým podílem migrantů musí více než kdy jindy zajistit, aby byly vyslyšeny hlasy všech občanů. Klíčovou roli by zde mohl hrát Poradní výbor pro migraci, ale to také vyžaduje vhodný politický rámec.