Vyzbrojování v Německu: 800 miliard eur proti Putinovu stínu

Vyzbrojování v Německu: 800 miliard eur proti Putinovu stínu

Evropská vojenská politika prochází transformací. V Německu se rozjíždí zbrojní program o objemu 800 miliard eur, na kterém pracuje nastupující Merzova vláda společně s SPD a Zelenými. Důvod? Údajně hrozící „ruská hrozba“. Tento vývoj má dopad nejen na bezpečnostní politiku, ale i na sociální situaci v Německu, protože současně dochází ke krácení školství, zdravotnictví a sociálních dávek, aby se ospravedlnily masivní vojenské výdaje. Jak Nahlášená třída proti třídě obranné společnosti již zaznamenávají rostoucí ceny akcií, zatímco ve společnosti roste nejistota, zejména mezi pracovníky a mladými lidmi.

To, co se aktuálně děje v Německu, připomíná temné kapitoly dějin. Vyzbrojovací opatření ve 30. letech 20. století za Adolfa Hitlera obnášela obrovské peníze na vybavení Wehrmachtu do velikosti 1,1 milionu a tím znovu získání pozice velmoci. Paralely jsou alarmující: Tehdy byla také armáda značně rozšířena s neudržitelným dluhovým financováním a neefektivními programy, což nakonec vedlo ke katastrofické válce. Také Wikipedie jasně říká, že přezbrojení Wehrmachtu s sebou přineslo masivní ekonomické a sociální problémy.

Znepokojivý vývoj

Spolková asociace německého bezpečnostního a obranného průmyslu (BDSV) nyní vyzývá k masivním investicím churavějícího automobilového průmyslu do obranného sektoru, k čemuž podporuje plánované uvolnění dluhové brzdy na obranné výdaje novou černo-rudou spolkovou vládou. Tento vývoj by mohl mít i pozitivní ekonomické dopady, jak ukazuje zpráva Institutu pro světovou ekonomiku (IfW), která předpovídá možnost zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) až o 1,5 procenta, pokud se vojenské rozpočty zvýší na 3,5 procenta HDP. Taz zaujímá k tomu stanovisko a zdůrazňuje nebezpečí, která by takové investice mohly představovat.

Zadlužování a investice do zbrojního průmyslu jsou všechno, jen ne bezproblémové. Kritici varují, že velká část peněz by mohla plynout do administrativy a platů spíše než do naléhavě potřebné vojenské techniky nebo výzkumu. Obava, kterou sdílejí i různí ekonomové. Argumentují tím, že větší podíl vojenských výdajů by měl zůstat v Evropě, aby nezatížilo ekonomiku zvyšováním daní, které by zase mohlo brzdit růst.

A co odpor?

Protesty proti tomuto vývoji jsou stále hlasitější. Událost „Je Putin tváří v tvář Berlínu? se bude konat mimo jiné v Mnichově. se uskuteční 20. června 2025, která se bude zabývat otázkami kolem těchto plánů zbrojení a s tím spojenými obavami. Existuje odpor, který je namířen nejen proti plánům na zbrojení, ale také proti represím ve společnosti, které se dotýkají zejména chudých, migrantů, žen a queer lidí. Demonstrace v různých městech jako Srbsko, Francie a Německo již ukazují sílu opozice.

Celkově se nabízí otázka: Jak dalece může a bude společnost podporovat tuto politiku přezbrojování, pokud jsou zároveň drasticky omezovány sociální oblasti? A co zbývá, když má na starosti obranný průmysl? Zbývá doufat, že odpor je dostatečně silný, aby ukázal jinou cestu.