Renée Sintenis: Zapomenutá mistryně sochařství zvířat v Berlíně

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Zjistěte více o Renée Sintenis, průkopnici sochařství, jejích dílech a slavném berlínském medvědovi.

Erfahren Sie mehr über Renée Sintenis, eine Pionierin der Bildhauerei, ihre Werke und den berühmten Berliner Bären.
Zjistěte více o Renée Sintenis, průkopnici sochařství, jejích dílech a slavném berlínském medvědovi.

Renée Sintenis: Zapomenutá mistryně sochařství zvířat v Berlíně

6. června 1962 byla na středním pásu dálnice A9 u vjezdu Mnichov-Freimann vztyčena nenápadná, ale přesto významná plastika. Medvědí mládě, které navrhla talentovaná umělkyně Renée Sintenis, symbolizuje spojení rozděleného Berlína a západního Německa i samotného Mnichova. Ale kdo byla tato pozoruhodná žena, která neměla ve světě sochařství obdoby?

Renée Sintenis vyrůstala v době, kdy role žen na umělecké scéně nebyla snadná. Už jako dítě prý projevovala zvláštní vztah ke zvířatům Bavorsko 2 že vzala na procházku vrh králíků v kočárku pro panenky a vyzdobila školní sešity obrázky psů a koní. Tato vášeň ji přivedla k rozhodnutí stát se sochařkou zvířat – povolání, které bylo v té době považováno za značně pochybné. Vzhledem k tomu, že ženy nebyly přijaty na berlínskou akademii umění, zvolila si Sintenis uměleckou a řemeslnou školu, ve které modelovala ženské akty i mužské bohy, zatímco zobrazení zvířat byla opomíjena.

Průkopnická práce v sochařství

V prvních letech první světové války začal Sintenis vyrábět malé sádrové sochy, včetně hříbat, jelenů, oslů a gazel. Tato díla byla veřejností dobře přijata, i když je kritici často odmítali jako „knickknacks“ nebo „výstavní umění“. Nestihla promovat a přijmout křestní jméno „Renate“, což zdůrazňuje její nekonvenční přístup.

Její umělecká kariéra se rozjela - po první světové válce byla Sintenis první ženou, která byla jmenována na Akademii umění v sochařství, ale brzy byla z akademie vyloučena kvůli svému židovskému původu. Za nacistického režimu její díla trpěla masivními omezeními a mnohé byly vyřazeny z veřejných sbírek. Přes tato protivenství se dokázala svými sochařskými pracemi prosadit.

Berlínský medvěd

Sintenis vytvořila své možná nejznámější dílo, sochu berlínského medvěda, v roce 1932. Tato socha se stala symbolem Berlína a našla si cestu do filmového světa, kde byla od roku 1953 oceněna jako trofej na filmovém festivalu v Berlíně. Toto ocenění, známé jako „Medvěd Sintenis“, se vítězům uděluje ve stříbrné a zlaté barvě a nese jména oceněných. Tato pocta ukazuje, jak hluboce je Sintenisovo dílo ukotveno ve vnímání společnosti.

Renée Sintenis je nejen považována za významnou umělkyni Výmarské republiky, ale také za vzor „nové ženy“. Její módní vzhled a nekonvenční životní styl z ní udělaly skutečnou celebritu v Berlíně 20. let. Vyvinula svůj vlastní formální jazyk s impresionistickou, mihotavou povrchovou úpravou a ukázala neobratnost pohybů mladých zvířat - znamení jejich hlubokého spojení s přírodou.

Dnes její díla nenajdeme jen v muzeích, ale i jako součást paměti měst, která utvářela. Její sochy medvědů již nejsou jen jednoduchými sochami, ale spíše součástí kulturní identity, která má dopad daleko za dobu, kdy byly vytvořeny. Díky prezentaci více než 80 jejích děl v Muzeu Edwina Scharffa je také jedinečná příležitost prozkoumat dílo jedné z nejvlivnějších umělkyň své doby. Místní hrdina hlášeno.

Odkaz Renée Sintenisové je věčný. Její láska ke zvířatům, její neúnavný boj o uznání a její umělecká vize z ní dělají skutečnou průkopnici – roli, kterou s grácií a stylem ztělesňuje dodnes.