Mnichovská tragédie: atentátník Martin P. a jeho temná minulost
Martin P. se zastřelil v jezeře Lerchenauer See v Mnichově po bombovém útoku, který zasáhl jeho rodinu.

Mnichovská tragédie: atentátník Martin P. a jeho temná minulost
Tragická událost v Mnichově vyvolala šokované tváře a nevěřícný úžas. 1. října 2025 odpálil 57letý Martin P. několik bomb na Glockenblumenstrasse. Podle zpráv od tz.de Při tomto hrozném činu byli zraněni nejen jeho 90letý otec Johann, který byl nalezen mrtvý, ale také jeho 81letá matka a 21letá dcera Maya. Den skončil tragicky pro Martina P., který si pak vzal život u jezera Lerchenauer.
Soused Günter S. hlásil hlasité výbuchy, které ho probudily uprostřed noci. V domě, který Johann P. postavil v 70. letech minulého století, bylo dětství a mládí Martina P. poznamenáno těžkostmi. Jeho život vždy provázely psychické problémy. Trpěl ADHD a možná i formou autismu. Nejsou to lehcí společníci v životě a tlak způsobený těmito nemocemi není radno podceňovat.
Stíny minulosti
Martin P. v minulosti emigroval do Brazílie a s Brazilkou porodila dceru. Tato dcera Maya se vrátila do Mnichova se svým otcem, když jí byly pouhé tři nebo čtyři roky. Rozvod s manželkou způsobil, že kontakt s Mayou začal být křehký a Martin P. neplatil výživné. Maya vyrůstala se svou matkou a prarodiči na severu Mnichova. Poslední tři roky žila se svými prarodiči v zadní části domu.
Přestože chtěl Martin P. opakovaně zakázat styk rodičů s dcerou, tato napětí vyústila v soudní řízení. Pokus o zpochybnění jeho otcovství selhal i kvůli laboratorním nálezům. Vždy se mluvilo o tom, že Johann P. byl Mayiným biologickým otcem, ale to je považováno za zcela falešné.
Duševní zdraví a ADHD
Temný příběh Martina P. také osvětluje souvislost mezi duševní nemocí a sebevražednými myšlenkami. Současná studie Univerzity v Augsburgu vrhá světlo na souvislost mezi ADHD a rizikem sebevraždy. Jak t-online.de Uvádí se, že lidé s ADHD mají o 30 % vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvinou sebevražedné tendence, a o 9 % vyšší pravděpodobnost, že zažijí velkou depresi. Zvláště znepokojivé je zjištění, že pacienti s ADHD s další depresí mají o 42 % vyšší riziko sebevraždy.
Další analýza ukazuje devět let zvýšené riziko sebevraždy mezi postiženými. Na tomto potvrzeno adhspedia.de stávající spojení. Není neobvyklé, že pacienti s ADHD trpí komorbidními poruchami, jako jsou úzkostné poruchy nebo závislosti. Četné studie ukazují, že život s ADHD je nejen náročný, ale může mít také potenciálně fatální následky.
Rozloučení, které vyvolává mnoho otázek a připomíná osudy postižených, kterým se v naší společnosti často nedostává potřebné podpory. Tento tragický příběh je silnou výzvou k tomu, abychom brali duševní onemocnění vážně a nabídli pomoc, než bude příliš pozdě.