Mnichov: Soudci omezují svobodu tisku v trestním řízení!

Mnichov: Soudci omezují svobodu tisku v trestním řízení!

Mnichovský správní soud rozhodl, že novináři nemají právo na jména obhájců v probíhajících vyšetřováních. Toto rozhodnutí, které bylo oznámeno dne 18. června 2025 (ref. M 10 E 25.3465), je založeno na mlčenlivosti klienta v souladu s federálním zákonem o právnících (BRAO), který je považován za zásadní pro zachování právní mlčenlivosti. LTO. V tomto konkrétním případě se novinář zeptal na jméno obhájce podezřelého z vraždy. Státní zástupce však odmítl poskytnout informace a odkázal na mlčenlivost o klientovi.

Správní soud argumentoval, že zachování právní mlčenlivosti je zásadní v zájmu ústavního výkonu spravedlnosti. Toto rozhodnutí je v příkrém rozporu s rozhodnutím hamburského vyššího správního soudu, který v podobných případech potvrdil právo tisku na informace. Zatímco svoboda tisku byla v Hamburku považována za důležitější, mnichovský soud jasně vidí, že důvěrnost klienta má navrch, aniž by musel akceptovat porušení svobody tisku.

Temné stránky práva na informace

Co přesně se ale skrývá za právem na informace podle tiskového zákona, které je v Německu pevně zakotveno v čl. 5 odst. 1 větě 2 základního zákona? Tato norma má zajistit přístup k informacím pro novináře a mediální společnosti a je základním prvkem svobody projevu a svobody tisku, jak uvádí Herfurtner advokátní kancelář je proveden. V praxi však žadatel, tedy novinář, musí prokázat oprávněný zájem o požadované informace. Informace lze poskytovat pouze za určitých okolností, přičemž relevantními důvody pro vyloučení jsou ochrana osobnostních práv a ohrožení veřejného pořádku.

Příkladem toho je předchozí případ, kdy novinář hledal informace o policejních operacích ve svém bydlišti. I když mnichovský správní soud v tomto kontextu postavil ochranu údajů stěžovatele nad svobodu tisku, soud přesto potvrdil význam vztahů s veřejností a právo, na které má tisk nárok. To ukazuje, že pokud jde o nároky na informace podle tiskového zákona, je vždy nutné vážit práva na informační sebeurčení a svobodu tisku.

Počkejte do hlavního líčení

Dalším zajímavým aspektem současné situace je, že podle VG Mnichov musí tisk na informace čekat až do hlavního líčení, protože vyšetřování je neveřejné. To by mohlo výrazně ztížit novinářskou práci a vede to k otázce: Jak mohou novináři v takových případech plnit roli zprostředkovatele informací, když jim jsou odepřeny důležité informace?

Rozhodnutí soudů ukazují, jak citlivá je rovnováha mezi svobodou tisku a právy na ochranu osobnosti jednotlivce. Diskuse o mezích práva na informace zůstává vzrušující a ukazuje, že i nadále bude nutné, aby novináři znali svá práva a povinnosti a případně zvážili právní kroky, jako je tomu např. Bavorská legislativa navrhuje.