Válka a odvod: Potřebuje Německo návrat k povinné vojenské službě?

Válka a odvod: Potřebuje Německo návrat k povinné vojenské službě?

Dnes večer se diskuse na „Tvrdé, ale spravedlivé“ opět zaměří na naléhavé bezpečnostní otázky v Evropě. Moderátor Louis Klamroth vás vítá ve vzrušujícím programu na téma, které je v době geopolitického napětí aktuálnější než kdy jindy: „Válka v Evropě: bez povinné vojenské služby není žádná bezpečnost? Této debaty se zúčastní významní hosté, kteří patří mezi nejvýznamnější hlasy bezpečnostní a obranné politiky.

Mezi diskutujícími jsou Norbert Röttgen, zástupce šéfa poslaneckého klubu CDU pro zahraniční a obrannou politiku, Jan van Aken, šéf Levicové strany, a zástupkyně generálního inspektora Bundeswehru Nicole Schillingová. Nechybí novinář a autor Özge Inan, politolog Carlo Masala z Bundeswehr University v Mnichově, studentka práv a záložník Annabell Günther a Helena Clear, která pracuje v Dobrovolném sociálním roce. Diskuse se bude točit kolem ústřední otázky: Stačí dobrovolná vojenská služba, nebo se Německo potřebuje vrátit k povinné vojenské službě?

Geopolitické napětí a branná povinnost

Rozvětvený problém je zvažován v kontextu současné situace, kdy Rusko vede válku v Evropě a jednotky NATO jsou v pohotovosti. Ministr obrany Boris Pistorius v této souvislosti vyzval k větší vojenské síle v Německu, což znovu rozdmýchalo diskusi o povinné vojenské službě. Podle zprávy od NZZ Návrat k povinné vojenské službě je již realitou v několika evropských zemích: Chorvatsko a Srbsko toto opatření znovu zavedly v roce 2023, zatímco Dánsko nyní rozšiřuje povinnou vojenskou službu i na ženy.

Tlak na evropskou bezpečnost však vedl i další země k úvahám o znovuzavedení povinné vojenské služby. Navzdory tomuto vývoji průzkumy ukazují, že názory v rámci populace se značně liší. V Německu a Francii je většina pro návrat k branné povinnosti, zatímco v zemích jako Itálie, Velká Británie a Španělsko existuje odpor. Gids Hamburk zdůrazňuje, že především se intenzivně diskutuje o vhodnosti povinné vojenské služby k odstranění personálních mezer a vytvoření záloh.

Vojenské složení a personální požadavky

V důsledku geopolitických změn mnoho evropských zemí zvýšilo své výdaje na obranu a investuje do nového vojenského vybavení, jako jsou tanky a systémy protiraketové obrany. Přesto odborníci varují, že může existovat nedostatek vojáků, kteří by tyto nové systémy efektivně provozovali. Hlasitý NZZ V případě války by mohly být mobilizovány až 2 miliony aktivních vojáků, ale pouze Turecko a Řecko z hlavních vojenských mocností zachovaly povinnou vojenskou službu.

V Německu předznamenalo zrušení branné povinnosti v roce 2011 postupný úpadek ozbrojených sil, což bylo rozhodnutí, které bylo vnímáno jako reakce na změny bezpečnostní politiky po studené válce. Ale ruská útočná válka na Ukrajině mnohé úvahy zpochybnila. Průzkumy ukazují, že existuje ambivalentní vztah k povinné vojenské službě, zejména v mladých věkových skupinách: zatímco většina starších lidí je pro ni, 18 až 29letí jsou k této otázce skeptičtější.

Na tomto pozadí bude dnešní epizoda „Tvrdě, ale spravedlivě“ nejen politickou výměnou úderů, ale také hloubkovým zkoumáním otázky, zda a jak by se branná povinnost mohla v Německu znovu stát realitou.