Cat Power okouzlí Mnichov legendárními Dylanovými zvuky!

Cat Power okouzlí Mnichov legendárními Dylanovými zvuky!

Včera byl v Mnichově velmi zvláštní večer: Chan Marshall, lépe známý jako Cat Power, znovu vytvořil legendární koncert Boba Dylana, který se konal v Isarphilharmonie v roce 1966. Tato událost přitahuje nejen zaryté fanoušky Dylana, ale také ty, kteří v kině viděli nejnovější životopisný film „Like A Complete Unknown“. Sál byl prakticky vyprodaný a publikum se ponořilo do kulturně pestré směsice.

Marshall v zeleném kalhotovém kostýmku, který na ní vypadal šik, začal večer s „She Belongs To Me“. Doprovázeli ji kytarista Arsun Sorrenti a hráč na foukací harmoniku Aaron Embry. Jejich vystoupení, které oživilo mnoho Dylanových legendárních písní, nebylo zcela bez osobního kontaktu. Interpretace se vyznačují oduševnělejším vokálním zabarvením, které dokonce vrhá nové světlo na klasiku „Just Like A Woman“.

Úspěšný repertoár

Marshallův devítiminutový monolog na "Visions of Johanna" byl poněkud netradiční, ale neuvěřitelně přitažlivý a dal publiku nový přístup ke složitým Dylanovým textům. Velké chytlavé melodie jako „It’s All Over Now, Baby Blue“ zněly osvěživě mákově, zatímco „Desolation Row“ byla opět soustředěna jako složitá dlouhá báseň. Ne vše ale bylo posluchačům po chuti: "Mr. Tambourine Man" byl ve srovnání s tím trochu nevýrazný.

Rocková část koncertu se rozjela s „Tell Me, Mama“ a nabídla fanouškům důvěrně známý pocit, který jim připomněl tehdejší Dylanovu transformaci z folku na rock. Vrcholem večera byla strhující interpretace „Leopard-Skin Pill-Box Hat“ ve svižné rockové verzi. Jedinou coververzí v setu byla „Baby Let Me Follow You Down“, která fanoušky potěšila a vyvolala nostalgii.

Kritika a nadhled

Přestože večer nabídl mnoho krásných okamžiků, bylo také konstatováno, že části představení působily jako nacvičené. Finále s „Like A Rolling Stone“ sice publikum úplně nesrazilo, ale i tak stojí za to zkusit si poslechnout Dylanovu klasiku skrze umělcovu osobní optiku. Setlist však odrážel myšlenku, že Cat Power by mohla pokračovat v turné s cover nights, přičemž nová tvorba originálních písní by neměla zůstat bez povšimnutí.

Jak poznamenal Michael Bartle v jednom ze svých rozhlasových pořadů, coververze nejsou pouhými imitacemi, ale poskytují překlad mezi generacemi. Cat Power svým výkonem udělala víc než jen poctu Dylanovi; otevírá nový diskurs o kreativních rozhodnutích a odpovědnosti za vývoj. Slovy Bayern 2 to uvádí do pohybu úvahy o Dylanově proměně a významu jeho hudby v našich dnech.

Stručně řečeno, Cat Power svým vystoupením na slavném koncertu v Mnichově nejen zpochybňuje etiku coververzí, ale také se poctivě pokouší prohloubit vztah mezi umělcem a publikem. Jejich vystoupení upozornilo zejména na odkaz jednoho z největších skladatelů historie, jehož vliv zůstává živý i v moderních interpretacích.