U soudu: stereotypy a mýty v centru důležitého procesu!

U soudu: stereotypy a mýty v centru důležitého procesu!

V posledních týdnech kauza kolem Kanadské ligy ledního hokeje a vážná obvinění proti několika hráčům vyvolala vlny. Dne 24. července 2025 učinily všechny týmy obhajoby svá závěrečná prohlášení, ve kterých předložily různé argumenty, které měly zpochybnit podstatu stíhání. Podle NYTimes několik právníků kritizovalo přístup obžaloby.

David Humphrey, McLeodův právník, obvinil žalobce z manipulace s důkazy a zkreslování časové osy. Podle jeho názoru byly rozhodující argumenty ignorovány, pokud nezapadaly do vlastní koncepce. Riaz Sayani, zastupující Hart, vystoupil proti údajnému nesprávnému uplatňování zákona, včetně používání takzvaných traumatických principů, které umožňovaly kruhové zdůvodnění, že obžaloba obrátila v jejich prospěch.

Téma: Mýty a stereotypy

Dalším bodem vzneseným v soudní síni bylo nebezpečí zaplétání mýtů a stereotypů do obhajoby. Hilary Dudding, právník Formentonu, naléhal na to, aby takové předpoklady byly odmítnuty. Vyzvala soudce, aby připustil možnost, že žena může v takovém prostředí jednat konsensuálně, aniž by byla označena za „bizarní“ nebo „divnou“ osobu.

Tomuto aspektu se také věnuje článek ablawg, který se blíže zabývá mýty a stereotypy v kanadském právním systému. Nejvyšší soud uznal důležitost takových přesvědčení v minulosti, zejména ve věci R v Lavallee, která vyvrátila mýtus, že skutečné oběti násilí ze strany intimních partnerů vždy opustí své pachatele. Aktuální případ dostává v této problematice nový rozměr, neboť v právním řádu nadále přetrvávají mylné domněnky.

Role důkazů

V debatě o přípustnosti důkazů vynikla Julianna Greenspanová, která Footea zastupuje. Ostře kritizovala obžalobu za předložení důkazů, které porota nemohla vzít v úvahu. Podle jejich názoru by měl být snímek, který tvrdil, že „neexistuje žádný důkaz od Callan Foote“, považován za nezákonný. Greenspan tvrdil, že toto tvrzení bylo záměrně zavedeno s cílem ovlivnit veřejné mínění.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Kruk navíc zdůrazňuje problémy spojené s posuzováním důvěryhodnosti a sexuálního napadení. Soud zdůraznil, že mýty vytvořily konkrétní právní ochranu pro obžalované, a poznamenal, že tato tvrzení nepodporují rovné zacházení s oběťmi trestných činů.

Souhrnně lze konstatovat, že průběh řízení ukazuje, že vypořádání se s mýty a stereotypy má nejen teoretický význam, ale může mít i konkrétní dopad na právní osud zúčastněných. Pozadí a argumenty jsou naléhavým apelem na právní aktéry, aby se těmito otázkami citlivě zabývali a postoupili k podstatě spravedlnosti.